Evropské centrum rozhodčího řízení

Jednací řád pro rozhodčí řízení

pro rozhodování sporů vydané společností Evropské centrum rozhodčího řízení

Společnost Evropské centrum rozhodčího řízení (dále jen "Společnost") zabezpečuje organizačně, ekonomicky a technicky činnost fyzických osob zapsaných v Seznamu rozhodců (dále jen "Seznam") vedeném touto Společností při rozhodování majetkových sporů dle zákona č.216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon o rozhodčím řízení").

ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení

§1

V návaznosti na zachování standardů pro rozhodování sporů v rámci rozhodčího řízení rozhodci ze seznamu rozhodců vedeného společností Evropské centrum pro rozhodčí řízení vydává společnost Evropské centrum pro rozhodčí řízení pro žalované a žalobce následující podmínky řízení, které jsou závazné pro všechny zúčastněné.

Předseda Rozhodčího sudiště, rozhodci a tajemník

§2
Předseda Rozhodčího sudiště

Předseda společnosti Evropské centrum pro rozhodčí řízení vykonává úkony svěřené mu těmito podmínkami a všechny další úkony, které patří do pravomoci společnosti Evropské centrum pro rozhodčí řízení a které nepřísluší rozhodcům ani tajemníkovi.

§3
Rozhodci

1. Spory rozhodují rozhodci. Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoli strany.
   
2. Spor rozhoduje rozhodčí senát složený ze 3 (slovy tří) rozhodců nebo jediný rozhodce. Ustavení rozhodčího senátu nebo jmenování jediného rozhodce se provádí podle těchto podmínek (§20).
   
3. Pokud ze smyslu jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, platí vše, co je stanoveno o rozhodcích a rozhodčím senátu, také o jediném rozhodci.

ČÁST TŘETÍ
Řízení

1. Obecná ustanovení

§4
Místo konání ústního jednání

Pravidelným místem konání ústních jednání je sídlo společnosti Evropské centrum pro rozhodčí řízení v Praze. Z podnětu Předsedy, rozhodčího senátu nebo na základě dohody stran lze konat ústní jednání na jiném místě České republiky.

§5
Předkládání písemností

1. Veškeré písemnosti týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a všichni členové rozhodčího senátu měli po jednom vyhotovení a sekretariát sudiště rovněž jedno vyhotovení.
   
2. Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině (popř. slovenštině).

§6
Jazyk, ve kterém se řízení koná

Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vynáší v češtině (popř. slovenštině).

§7
Základ řešení sporů

1. Rozhodce/i řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami s přihlédnutím k obchodním zvyklostem.
   
2. Spor může být též rozhodnut podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže k tomu strany rozhodce výslovně pověřily.

§8
Doručování

1. Písemnosti ve sporu zasílá stranám rozhodce, a to na adresu, kterou strana uvedla, nebo zvolenému právnímu zástupci.
   
2. Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení do vlastních rukou.
   
3. Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky, dálnopisem nebo telefaxem.
   
4. Kterákoli z písemností výše uvedených může být doručena rovněž osobně na potvrzení.
   
5. Všechna doručení jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1-4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení poštovního úřadu nevyzvedl.
   
6. Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila společnosti Evropské centrum pro rozhodčí řízení případně rozhodci v daném sporu, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 na její poslední známou adresu.
   
7. Doručování se provádí dle příslušných ustanovení zák. č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád.

§9
Přerušení řízení

Projednání sporu může být na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího senátu z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává předseda rozhodčího senátu nebo rozhodce. Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, k jejímu prodloužení z podnětu stran nebo rozhodčího senátu nebo rozhodce, bude v řízení pokračováno.

§10
Navrácení v předešlý stav

Jestliže některá strana až do vyhlášení rozhodčího nálezu anebo, nebyl-li vyhlášen, až do jeho vyhotovení se nemohla z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti nebo nevykonala bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, učiní rozhodčí senát nebo, jmenovaný rozhodce k návrhu této strany přiměřená opatření, aby mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně.

§11
Zajištění důkazů a předběžná opatření

1. Po podané žalobě, může rozhodce v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jediné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může stanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.
   
2. Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoli strana požádat příslušný obecný soud o nařízení předběžného opatření.

§12
Vedlejší účastníci

1. Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.
   
2. V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je rozhodci po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.

§13
Použití ustanovení zákona č. 216/1994 Sb.

Otázky řízení, které nejsou upraveny v těchto podmínkách, se řídí ustanoveními zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

§14
Platnost ustanovení o řízení

Ustanovení těchto podmínek řízení před rozhodčím senátem (před jediným rozhodcem) platí přiměřeně i pro úkony prováděné Předsedou, rozhodci, pokud z těchto podmínek řízení nevyplývá něco jiného.

2. Zahájení řízení

§15
Podání žaloby

1. Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby. Návrh na jmenování rozhodce se podává u společnosti Evropské centrum pro rozhodčí řízení Následně se rozhodčí řízení zahajuje předáním žaloby rozhodci. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení.
   
2. Za datum podání žaloby se považuje den, kdy byla žaloba doručena Rozhodci.

§16
Obsah žaloby

1. V žalobě musí být uvedeno:
   
   1. označení stran včetně IČO, je-li přiděleno
      
   2. adresy stran
      
   3. nárok žalobce
      
   4. podpis žalobce
      
2. Žaloba má také obsahovat:
   
   1. poukaz na založení pravomoci (příslušnosti),
      
   2. uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat,
      
   3. hodnotu předmětu sporu,
      
   4. doklad o zaplacení poplatku za rozhodčí řízení,
      
   5. rodná čísla stran - fyzických osob, jsou-li známa.

§17
Hodnota předmětu sporu

1. Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu.
   
2. Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:
   
   1. vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění,
      
   2. hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku,
      
   3. hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů,
      
   4. na základě údajů, které jsou k dispozici, o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o určité konání nebo nekonání.
      
3. V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně, hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.
   
4. Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí Rozhodce z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.

§18
Odstranění vad žaloby

1. Jestliže rozhodce zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v §16, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v §16 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vady být delší než 5 dny ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává.
   
2. V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé, jinak bude řízení zastaveno.

3. Příprava projednání sporu

§19
Odpověď na žalobu

1. Má-li rozhodce za to, že žaloba může být předmětem řízení podle těchto podmínek, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby, jakož i sdělení o jmenování rozhodce Předsedou a souhlas s přijetím funkce rozhodce.
   
2. Současně rozhodce vyzve žalovanou stranu, aby během 3 případně až 20 dnů od doručení žaloby předložila k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být v odůvodněných případech tato lhůta prodloužena.

§20
Ustavení rozhodčího senátu nebo volba (jmenování) jediného rozhodce

Rozhodci jmenovaní podle § 19 zvolí z listiny rozhodců předsedu rozhodčího senátu.

§21
Odmítnutí rozhodce, znalce a tlumočníka

1. Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže se domnívá, že jsou předpojatí, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně ať přímo či nepřímo zainteresováni na výsledku sporu. Odmítnutí musí být provedeno do zahájení jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný.
   
2. O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu případně Předseda. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma nebo všem rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí výlučně Předseda, který také rozhodne o odmítnutí jediného rozhodce, popřípadě rozhodce, dokud nebyl ustaven rozhodčí senát.
   
3. Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, pokud jej nenahrazuje náhradní rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce, zvolen nebo jmenován podle těchto podmínek.
   
4. Stejným způsobem bude postupováno v případě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu, jediný rozhodce nebo nový rozhodce nemohou účastnit projednávání věci.
   
5. V případě nutnosti může rozhodčí senát s přihlédnutím k návrhům stran znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních, ve věci konaných do takové změny.
   
6. Z důvodů uvedených v odstavci 1 mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát.

§22
Rozhodování o pravomoci (příslušnosti)

1. O pravomoci (příslušnosti) rozhodují rozhodci (§3 odst. 3)
   
2. Rozhodci zastaví řízení usnesením, dojdou-li k názoru, že není dána pravomoc (příslušnost) k projednání a rozhodnutí věci. Rovněž usnesením zamítnou námitku nepříslušnosti, jestliže dojdou k názoru, že jsou podmínky příslušnosti dány.

§23
Příprava projednání sporu rozhodčím senátem

Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání a, shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty.

§24
Předvolání k ústnímu jednání

1. O čase a místě ústního jednání vyrozumí rozhodčí senát nebo rozhodce strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 3 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání.
   
2. Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší.

4. Projednání sporu

§25
Ústní jednání

1. Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodčího senátu a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení.
   
2. Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy.
   
3. Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědomena o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu.
   
4. Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.
   
5. Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu. O odročení jednání rozhodne rozhodce a jeho rozhodnutí je závazné pro všechny strany.
   
6. Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být podán nejméně dva dny před termínem ústního jednání, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu. O návrhu rozhodne rozhodčí senát.

§26
Zjednodušené řízení
(Rozhodování na základě písemných podkladů anebo bez odůvodnění)

1. Strany se mohou dohodnout, aby rozhodčí senát rozhodl spor bez ústního jednání pouze na základě písemností. Rozhodčí senát může však nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé.
   
2. Strany se mohou písemně dohodnout až do skončení projednávání sporu (§33 odst. 1) na tom, že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu (§25 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.). Takovou dohodu mohou uzavřít také shodným prohlášením do zápisu o ústním jednání před rozhodčím senátem (jediným rozhodcem).

§27
Vzájemná žaloba

1. Žalovaný je oprávněn podat vzájemnou žalobu do skončení projednání základní žaloby (§33 odst. 1). Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením vzájemné žaloby, může mu být uložena náhrada zvýšení nákladů, které tím společnosti Evropské centrum pro rozhodčí řízení vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených.
   
2. Na vzájemnou žalobu se přiměřeně vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní (§16).
   
3. Ustanovení o vzájemné žalobě se přiměřeně použijí na uplatnění protinároku žalovanou stranou formou námitky započtení, vyplývá-li uplatněný protinárok z jiného právního vztahu než nárok uplatněný žalobou.

§28
Pokus o smír

Rozhodčí senát je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění.

§29
Zápis o ústním jednání

1. O ústním jednání ve sporu se vede zápis v češtině (popř. slovenštině), který musí obsahovat tyto údaje:
   
   1. číslo sporu
      
   2. místo a datum zasedání,
      
   3. označení sporných stran a jejich zástupců,
      
   4. údaj o účasti stran,
      
   5. jména rozhodců, svědků, znalců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání,
      
   6. stručný, ale výstižný popis průběhu zasedání,
      
   7. požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení,
      
   8. uvedení důvodu pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení,
      
   9. podpisy rozhodců.
      
2. Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a spolupodepsat jej. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápise změny nebo doplňky.
   
3. Stranám se vydá nebo zašle kopie zápisu.

5. Dokazování

§30
Důkazy

1. Strany jsou povinny dokázat tvrzení a okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.
   
2. Strana může předložit písemné důkazy v originále nebo v kopii, kterou sama ověří. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat si originál.
   
3. Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodčím senátem. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců. Obdobně postupuje i jediný rozhodce.

§31
Hodnocení důkazů

Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát i rozhodce podle vlastního uvážení.

6. Skončení řízení

§32
Forma rozhodnutí

Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení.

§33
Vydání rozhodčího nálezu

1. Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, vydá usnesení, že projednávání sporu je skončeno, a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé anebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného, a případů, kdy z projevů strany vyplývá, že netrvá na žalobním nároku, aniž výslovně vzala žalobu zpět.
   
2. Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodci zároveň lhůtu pro toto plnění.
   
3. Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát vydat usnesení, že projednávání této části předmětu sporu je skončeno, a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto.
   
4. Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodčí senát projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout.
   
5. Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.

§34
Obsah rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:

1. jména a příjmení rozhodců nebo jediného rozhodce,
   
2. místo a datum vydání nálezu,
   c
3. označení stran a dalších účastníků sporu,
   
4. předmět sporu a krátké vylíčení okolností sporu,
   
5. rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu,
   
6. odůvodnění rozhodnutí (s výjimkou případů, kdy se strany dohodly dle §26 odst. 2 těchto podmínek na tom, že nález není třeba odůvodňovat);
   
7. podpisy většiny rozhodců nebo jediného rozhodce.
   

§35
Hlasování o rozhodčím nálezu

1. Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů.
   
2. Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

§36
Vyhlášení rozhodčího nálezu

1. Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo, nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně.
   
2. Rozhodčí senát může rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení.
   
3. Do vyhlášení nebo odeslání písemného vyhotovení rozhodčího nálezu, který byl vydán bez vyhlášení, může rozhodčí senát nařídit nové ústní jednání, bude-li to potřebné k objasnění skutkového stavu nebo zjištění stanovisek stran.

§37
Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

1. Na žádost strany podanou do 15 dnů od doručení rozhodčího nálezu, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává zpravidla na základě nového ústního jednání s předvoláním stran.
   
2. Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodčí senát kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebo z vlastního podnětu. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález.
   
3. Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoli nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.

§38
Splnění rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí.

§39
Zastavení řízení bez vydání nálezu

1. Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález (§33), skončí se řízení vydáním usnesení.
   
2. Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:
   
   1. v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem;
      
   2. v případě, kdy strany uzavřely smír potvrzený rozhodčím senátem bez vydání nálezu ve smyslu ustanovení §33 odst. 1.
      
   3. v případě rozhodování o pravomoci (příslušnosti) dle §22, není-li pravomoc (příslušnost) dána.
      
3. Pro vydání usnesení rozhodčího senátu platí ustanovení §33-37..

7. Náklady řízení

§40
Náklady rozhodčího řízení

Součástí těchto podmínek jsou Pravidla o nákladech rozhodčího řízení uvedená v příloze.

ČÁST ČTVRTÁ
Účinnost

§41

Tento jednací řád nabývá účinnosti dnem 1.5.2007.